Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kadibudka

10. 6. 2012

Jde takhle jelen po lese a našlapává hovínka. Svolá si zvířátka a řiká: " Takhle už to dál nepůjde. Musíme udělat nějaké opatření pro to aby tu bylo čisto. Postavíme kadibudku." Tak postavili kadibudku s takovým tím okínkem do srdíčka. Večer se jde podívat jelen na kadibudku a vidí, že okínko u kadibudky je úplně rozmlácené. Svolá si tedy zvířátka a řiká jim:   " Takhle to dál nejde, kdo o tom něco ví?" Přihlásí se zajíc a řiká:" Já bych o tom něco věděl. Šel jsem do kadibudky a tam seděl medvěd, tak jsem si řekl že počkám. A najednou vystrčil tlapu a vytřel si se mnou zadek. Pak mě prohodil tím okínkem." Jelen:" Tak já se mu pokusím domluvit." Kadibudku opravili. Druhý den večer se jde jelen podívat na kadibudku. Zase má rozbité okínko. Svolá zase zvířátka a ptá se:" Kdo o tom něco ví?" Jezevec se přihlásí a řiká:" Já bych o tom něco věděl. Je to podobné co se stalo zajícovi. Sedl jsem si takhle před tu kadibudku a čekám. Najednou se vynoří obrovská tlapa, vytře si se mnou zadek a prohodí mě tím okínkem." Jelen:" Já mu dám prohazovat zvířata okínkem. No počkej." Kadibudku opravili. Další den se jde jelen zase podívat na kadibudku. A vidí jí úplně rozbořenou. Zbyly tam jen třísky. Svolá zvířátka. " No to už opravdu přestává všechno. Kdo o tom něco ví?" Přihlásí se ježek:" Já bych o tom něco věděl."

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář