Psaní s/z
Předložky a předpony s a z
Předložky s a z se v písmu rozlišují podle toho, s kterým pádem se ve větě pojí, a to bez zřetele k výslovnosti.
1. Se 7. pádem
Se 7. pádem se pojí předložka s (se). Např. s bratrem, s přítelem, s matkou, s prací, se psem, se strojem, s nimi, se mnou, s každým, se všemi.
2. S 2. pádem
S 2. pádem se pojí předložka z (ze). Té je možno užít ve spojení s 2. pádem vždy. Např. (jíst) z talíře, (vyjít) z domu, (vstát) ze židle, z postele, (sebrat) z podlahy, (přicházet) z náměstí, z hor, z dovolené, (poletovat) z květu na květ, (sklízet) z pole, (hudba) z desky, setřít pot z čela, stáhnout prsten z prstu, sundat klobouk z hlavy, spadnout ze stromu, stékat ze střechy, skočit z můstku, (spadnout) z měsíce, (sejít) z cesty, z mysli, z očí, (vzít) vítr z plachet; ze strany, z hlediska, ze stanoviska, ze zřetele atd.
Pozn. Jen v případě, kdy píšící považuje za potřebné naznačit předložkou východisko pohybu z povrchu pryč, popř. po povrchu dolů, může zvolit předložku s, např. (vzít) se stolu, se skříně.
3. Se 4. pádem
Se 4. pádem se pojí předložka s; vyskytuje se pouze v knižních výrazech být s to, kdo s koho.
Předpony s- a z-
A. U sloves a slov od nich odvozených
I. O pravopisu sloves (a slov od nich odvozených) s předponami s- (se-) a z- (ze-) obvykle rozhoduje význam, nikoli výslovnost.
1. Předpona s- (se-) píše se:
a)tam, kde sloveso s touto předponou (a slova s ním souvisící) má význam směřování dohromady (na jedno místo, k sobě - k vytvoření nějakého celku, k zmenšení objemu, popř. k uvedení v soulad apod.) nebo kde tento význam, obsažený již v slovese samém, předpona zdůrazňuje. Je to zejména v těchto případech: sejít se, scházet se, schůze, seřadit (se), seskupit (se), sešikovat (se), sehnat, shánět, shon; sezvat, seznámit (se), sdružit (se), shromáždit (se), shledat (se), sjednotit, sjet se, slétnout se; sloučit, smluvit, splynout, srotit se; sebrat, sbírat, s(e)čítat, spočítat; sestrojit, sestavit, sešroubovat, sesypat; svařit, svar, sroubit, srub; sešít, sestehovat, sešpendlit, spíchnout, slátat; sklepat, stlačit, stěsnat, stisknout, spěchovat; sbalit, srolovat, stočit, svinout, svázat, sevřít, svírat; sklížit, slepit, sletovat, stmelit; sepnout, spínat, spona, spojit, spoutat, spřáhnout, složit, skládat, skloubit; snést, snášet, snosit, splést, smíchat, smísit; spořádat, srovnat, seřídit, shrabat, shrábnout, shrnout; sdílet, shodnout se, smířit (se), smír, svářit se, svár; seprat (se), seschnout (se), scvrknout se, smrštit se; sešpulit, shrbit (se), skrčit (se); sblížit (se), sbratřit (se), skamarádit se, spřátelit se;
b)tam, kde sloveso s předponou (a slova s ním souvisící) má význam směřování shora dolů nebo z povrchu pryč, anebo tam, kde tento význam, obsažený již v slovese samém, předpona zdůrazňuje. Je to zejména v těchto případech: sejít, scházet, sestoupit, seskočit, sešplhat, sesout (se); sjet, sklesnout, sklouznout, skulit (se), sletět, spadnout, snížit (se); sehnat, shánět, seslat, sesílat, sejmout, snímat, sesmeknout, sesunout (se), sestřelit, shodit, sházet, sprovodit, srazit, srážet, stáhnout, svalit; snést, snášet, sehnout (se), shýbat (se), shýbnout (se), schýlit (se), skácet, skanout, sklonit, sklopit, svěsit; svléci, svléknout, svlékat; seseknout, seškrábnout, seštípnout, sčesat, sloupnout, sloupat; setřít, stírat, smazat, smýt, smývat, spláchnout; sfoukat, sfouknout; sestřihnout, sešlapat;
c)v několika ustálených případech: schovat (se), skonat, skončit, slevit, spálit, spasit, spáchat, stěžovat si, strávit, stvořit, stýskat si aj.
2. Předpona z- (ze-) píše se:
a)tam, kde se jí tvoří k slovesům nedokonavým prostě dokonavá slovesa vyjadřující výsledek děje slovesa základového (takto utvořená slovesa nemají význam ani směřování dohromady, ani shora dolů nebo z povrchu pryč). Je to např. v těchto případech: zaktualizovat, zautomatizovat, zorganizovat, zorat, zosnovat, zúročit; zbarvit, zbělet, zblednout, zcivilizovat, zčernat, zděsit se, zdřevěnět, zfilmovat, zformovat, zharmonizovat, zhroutit se, zchudnout, zkalit, zkombinovat, zkomplikovat, zkomponovat, zkonstruovat, zkritizovat, zkroutit, zkřivit, zlámat, zmoknout, zmýlit (se), zničit, zplodit, zpozorovat, zprostředkovat, zpustnout, zradit, zranit, zrodit, zrušit, zředit, ztichnout, ztížit, ztloustnout, ztuhnout, zúžit, zvábit, zvlhnout, zeslábnout, zesílit, zestárnout, zetlít, zešedivět, zemřít, zezelenat;
b)tam, kde se jí tvoří slovesa dokonavá (od nichž bývají dále odvozena slovesa nedokonavá) přímo z podstatných a přídavných jmen; tato slovesa mají význam "učinit nebo stát se tím, co znamená slovo základové" (ocel -- zocelit, viditelný -- zviditelnit, temný -- ztemnět); např. zdokonalit, zdůraznit, zdůvodnit, zhudebnit, zkapalnit, znárodnit, znehodnotit, znechutit, znemožnit, znesnadnit, zobecnit, zosobnit, zpeněžit, zpestřit, zplnomocnit, zpronevěřit, zpřísnit, ztělesnit, ztotožnit, zesměšnit, zchoulostivět, znervóznět aj.;
c)u sloves nedokonavých utvořených příponou k slovesům dokonavým, zde v odst. a) a b), např. zetlívat, zmírat, zjišťovat, zesilovat, znárodňovat, znehodnocovat, zesměšňovat atp.;
d)v několika tradicí ustálených případech: zhostit se, zkoumat (zkoumaný, zkumavka), zkoušet (zkouška, zkusit, zkušební, zkušenost), zpěčovat se, zpívat (zpěv, zpěvák, zpěvácký), zpověď (zpovědník, zpovědní), zpytovat (-zpyt), zpupný, způsob (způsobit, způsobilý, způsobný), zřídit, ztepilý a další odvozeniny těchto slov.
II. Zvláštní pozornost zasluhují dvojice slov různého významu rozlišených jen předponou s- (se-) a z- (ze-).
1. a)Obě slova jsou rozlišena nejen v pravopisu, ale i ve výslovnosti; např.: sedřít (např. kůži z těla) -- zedřít (se) (např. přílišnou námahou) sjednat (např. mír, smlouvu) -- zjednat (např. pořádek, nápravu, na práci) slézat (se), slézt (se) (dolů nebo dohromady) -- zlézat, zlézt (např. hory) slíbat (líbáním setřít) -- zlíbat (někoho) slít (dohromady) -- zlít (polít) smazat (mazáním setřít) -- zmazat (umazat) směna, směnit (např. peníze) -- změna, změnit (např. zaměstnání) smotat (svinout) -- zmotat (poplést, zmást) sválet (např. kameny ze svahu) -- zválet (poválet) svést (dolů, dohromady, k zlému) -- zvést (zkazit) svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání) -- zvolat (vykřiknout) svolit (souhlasit) -- zvolit (vyvolit) svrhnout (dolů) -- zvrhnout (převrhnout).
b)Obě slova se rozlišují pravopisem, nikoli výslovností; např.: sběh (např. lidu) -- zběh (dezertér) sběhlý (dolů nebo dohromady) -- zběhlý (zkušený; který dezertoval) sběhnout, sbíhat (dolů) -- zběhnout, zbíhat (dezertovat) sběhnout se, sbíhat se (dohromady) -- zběhnout se, zbíhat se (přihodit se) sbít (přitlouci k sobě) -- zbít (nabít někomu) shlédnout (pohledět shora dolů) -- zhlédnout (spatřit) shlížet (shora dolů) -- zhlížet se (např. v zrcadle) skopat (shora nebo dohromady) -- zkopat (kopáním upravit terén, pokopat někoho) skosit (kosou posekat) -- zkosit (učinit kosým) skreslit, skreslovat (v technickém kreslení) -- zkreslit, zkreslovat (podat zkomoleně) skroutit, skrucovat (splést dohromady) -- zkroutit, zkrucovat (překroutit, zkomolit) správa, spravit, spravovat (opravit; řídit) -- zpráva, zpravit, zpravovat (informovat) stéci (se), stékat (se) (dolů nebo dohromady) -- ztéci, ztékat (např. hradby) stěžovat si (naříkat) -- ztěžovat (činit obtížným) stlouci (dohromady) -- ztlouci (nabít někomu) strhat, strhnout (dolů) -- ztrhat, ztrhnout (přílišnou námahou nebo kritikou) stvrdit, stvrzovat (potvrdit) -- ztvrdit, ztvrzovat (učinit tvrdým) súčtovat (spočítat položky) -- zúčtovat (provést účtování; vypořádat se) sužovat (utlačovat, trápit) -- zužovat (činit úzkým).
2.Zvláštní skupinu tvoří slovesa, u nichž předpona s- (se-) nebo z- (ze-) význam jen nepatrně pozměňuje a odstiňuje; předpona s- (se-) mu dodává odstín "shora dolů" nebo "dohromady" anebo "trochu, poněkud", předpona z- (ze-) vyjadřuje spíše prostou dokonavost, popřípadě velkou míru děje. Je proto možno psát např. schytat, zchytat; skrápět, zkrápět; smáčknout, zmáčknout; smontovat, zmontovat; skompletovat, zkompletovat; skontaktovat, zkontaktovat; spráskat, zpráskat apod.
B. U příslovcí
U příslovcí vzniklých z předložkových výrazů (u tzv. příslovečných spřežek) píšeme s- (se-) nebo z- (ze-) ve shodě s předložkou původního předložkového výrazu; např. stěží, shora, shůry, svrchu; zcela, zčásti, zlehka, zleva, zpět (zpátky), zprava, ztěžka, zticha, ztuha, zvesela; zblízka (i z blízka), zdaleka (i z daleka), zeširoka (i ze široka).
